Tiskový výstup informačního systému abART - osoba


 
Zpracovávám požadavek,
čekejte prosím ...
 

 

Špaček Václav

* 28.8.1689 Praha (Česká republika (Czech Republic))
+ 8.7.1751 Praha (Česká republika (Czech Republic))
architekt, pivovarník, stavitel, urbanista

osoba
vyhledávací lišta
podrobný filtr: umožňuje vyhledávání podle: místa narození, data úmrtí, místa úmrtí, oboru). Další vyhledávací pole mohou přidávána podle potřeb a požadavků.
- místo narození: pro vyhledávání místních rodáků (např. Kolín nebo i *brod)
datum úmrtí: ve tvaru den, měsíc, rok. Pole mohou být vyplněna libovolně (např. denní výročí - pole den 25 pole měsíc 12 , měsíční výročí - do pole měsíc 3, výročí roku - do pole roku 1956).
- místo úmrtí: pro vyhledávání osobností (např. Kolín nebo i *brod)
- obor: pro vyhledávání oboru osob (např. malířstí nebo i *vazba)
stav podrobného filtru (nastaven/není nastaven)
vyhledávací pole (mohou se kombinovat):
- příjmení: pro vyhledání všech příjmění osoby (např. Bočkayová-Omiliaková Klára - lze zadat jak bočkayo nebo i omili)
- jméno: pro vyhledání obou jmen (např. Karel Jaromír Erben - lze zadad jak karel nebo i jaromír)
- datum narození: ve tvaru den, měsíc, rok. Pole mohou být vyplněna libovolně (např. denní výročí - pole den 25 pole měsíc 12 , měsíční výročí - do pole měsíc 3, výročí roku - do pole roku 1956, kulatá a významné výročí - do pole rok ???0, nebo *5).
potvrzení výběru (ikona vyhledat nebo klávesa enter).
Zástupné znaky pro vyhledávání jsou * (pro více znaků) a ? (pro jeden znak).
Podrobný filtr není obsažen ve volné verzi abARTu!.
 
 
 
 
 
 
 
 
 
                         Hledej
Příjmení:  Jméno:  Datum narození: . .
Špaček Václav
Václav Špaček se narodil ke konci srpna 1689. Pokřtěn 28. srpna 1689 jako Václav Antonín Duchoslav. Jeho rodiči Martin a Anna Špačkovi. Základům stavební činnosti se naučil u svého otce Martina. Své umění stavitelské pak zdokonaloval v umělecké dílně Františka Maximiliana Kaňky. Stavební činnost zpočátku vyvijel v součinnost se svým otcem Martinem. Později, patrně počátkem 20. let 18. stol. se osamostatnil. I nadále však zůstával v tvůrčím spojení se svým otcem Martinem. Vliv na jeho činnost měl také jeho další učitel, František Maximilian Kaňka a také oba Dientzenhoferové. Dále je známo, že 15. května 1715 Václav Špaček zapsán jako měšťan Nového Města pražského. 6. ledna 1731 se oženil s Johanou Fibingovou v kostele sv. Norberta v Norbertinu. Svědky obřadu František Maximilián Kaňka s chotí. Téhož dne rodiče Václava Špačka oslavili tzv. zlatou svatbu - 50 let manželství. Po smrti manželky Johany se Václav Špaček podruhé oženil s Rozinou. Ani z jednoho manželství však Václav Špaček neměl potomky. Martin Špaček vlastnil domy v Soukenické ulici a to dům čp. 1199/II a dům sousedící. Václav Špaček jako úspěšný stavitel ve službách šlechty a církve římsko-katolické koupil 31. července 1733 dům U Štočků na tehdejším Koňském trhu čp. 835/II za 4.550 zlatých a 12. listopadu 1733 koupil za 3.300 zlatých pivovarnický dům U Hožů na Poříčí čp. 1129/II ve Zlatnické ulici od věřitelů zadluženého podnikatele Bohuslava Pařízka. Koupí domů se však Václav Špaček zadlužil a nebyl schopen věřitele uspokojit. Václavův otec Martin zemřel ke konci srpna roku 1734. Jeho dům v Soukenické ulici dědicové prodali. Václavova sestra Kateřina se provdala 20. dubna 1704 za krejčího Václava Samuela Jušku. Jejich potomkem stavitel Josef Ignác Juška, s nímž Václav Špaček spolupracoval na několika realizacích svých projektů. Václav Špaček byl veden jako starší zednický mistr i po roce 1733. Věnoval se však více podnikání v pivovarnictví. Napodobil tak činnost svého učitele Františka Maximiliána Kaňky, jenž se od l. 1733-1734 věnoval též pivovarnictví. Tím se však Václav Špaček postupně zadlužoval. Od roku 1740 neodváděl náležitě příslušné platby městskému bernímu úřadu. Dlužil Janu Karlu Beptovi, radnímu Nového Města pražského, františkánům od kostela Panny Marie Sněžné, měšťanům Janu Kirchnerovi a Davidu Klukovskému. Značně zadlužen zemřel Václav Špaček 8. července 1751 v domě U Špinků, v domě svého synovce Josefa Ignáce Jušky. Václav Špaček byl pohřben na hřbitově u kostela sv. Petra. Vdova po něm Rozina se 16. ledna 1753 provdala za vdovce Josefa Kostlera v kostele sv. Petra. Oba Špačkovy domy pro dluhy svého majitele prodány.
Více úspěchů než v podnikání v pivovarnictví měl Václav Špaček v oblasti projektování a realizace staveb pro šlechtické a církevní objednavatele.
Mezi urozené objednavatele náležel majitel ctěnického panství Adam Filip Losy z Losimthalu, který si u Václava Špačka objednal přestavbu zámku v Ctěnicích. Přestavba areálu zámku byla realizována v 30. letech 18. století. Pro téhož šlechtice realizoval Václav Špaček přestavbu kostela sv. Vojtěcha ve Sluhách v letech 1738 až 1739.
Dalším urozeným objednavatelem byl Jan Arnošt Václav z Goltze. Ten si objednal u Václava Špačka přestavbu zámku s dvorem v Chodově, jež se uskutečnila po roce 1728. Tento šlechtic si též u Václava Špačka objednal přestavbu zámeckého areálu v Kamenici nad Lipou, uskutečněnou po roce 1742. Jan Arnošt Václav z Goltze si objednal dále u Václava Špačka přestavbu dvora v Kunraticích, uskutečněnou po roce 1721. Stejným šlechticem objednaná novostavba kunratické fary u Václava Špačka byla realizována po roce 1731. Jan Arnošt Václav z Goltze zadal Václavu Špačkovi přestavbu kunratického zámku, realizovanou kolem roku 1728. Tentýž šlechtic také zadal Václavu Špačkovi přestavbu kunratického kostela sv. Jakuba Většího, uskutečněnou patrně v letech 1730 až 1734.
Pro Františka Helfrieda Voračického z Paběnic připravil Václav Špaček úpravy vrchnostenského objektu v Těchobuzi na Pelhřimovsku. Avšak ani jedna strana kontraktu nebyla spokojena s jejími výsledky a celá záležitost skončila u soudu. Nevíme však, s jakým výsledkem.
Václav Špaček je realizátorem stavebních úprav, uskutečněných při přestavbě domů na barokní palác Felixem Vršovcem Sekerkou ze Sedčic po r. 1690 podle pokynů Anny Amalie Viktorie a jejího syna Karla Felixe Vršovců Sekerků ze Sedčic kol r. 1720 v pražské Hybernské ul. čp. 1002. Další úpravy tohoto aristokratického sídla realizovány v l. 1723-1732.
Pro Jana Nepomuka Ugarteho realizoval Václav Špaček přestavbu zámku ve Velkém Meziřičí, uskutečněnou v roce 1733. Záměrem přestavby zámeckého sídla bylo vtisknout mu módní podobu pohodlných pražských paláců.
František Karel Kressel z Qualtenbergu objednal u Václav Špačka novostavbu kostela sv. Mikuláše v Třebušíně, realizovanou před rokem 1726 a novostavbu kaple sv. Jana Nepomuckého v Třebušíně, realizovanou před rokem 1727.
Pro Petra Františka Kokořovce z Kokořova realizoval Václav Špaček stavební úpravy jeho pražského sídla v Karlově ul. a Řetězové ul. čp.223. Po smrti Petra Františka 14. 7. 1720, císařského komořího a v l. 1699-1710 nejvyššího mincmistra království Českého řídila další úpravy pražského sídla Kokořovců hraběnka Eleonora, rozená Hamiltonová, manželka Petra Františka a sestra Maximiliána z Hamiltonu, knížete-biskupa olomouckého, v l. 1761-1779.
Jan Josef z Kounic objednal u Václava Špačka novostavbu kostela sv. Jakuba Většího v Kvítkově, realizovanou v letech 1724 až 1727.
Václav Špaček patrně podle projektu Jana Blažeje Santiniho realizoval přestavbu malostranského Fürstenberského paláce na objednávku Františky Rosalie Beatrix Berkové z Dubé, provdané Kinské před rokem 1714.
Pro bratrance majitele kunratického panství Jana Františka Goltze realizoval Václav Špaček novostavbu zámku ve Svojkově po roce 1735.
Václav Špaček realizoval v letech 1739 až 1741 novostavbu zámecké kaple sv. Jana Nepomuckého v Ostředku pro Jana Viléma Mladotu ze Solopisk a jeho manželku Zuzanu Františku.
V Počátkách - Lázních sv. Kateřiny realizoval v letech 1725 až 1734 Václav Špaček novostavbu kostela sv. Kateřiny na objednávku tamního děkana. Patrně stejný objednavatel spolu s počáteckou obcí zajistili u Václava Špačka realizaci statue, uskutečněnou v letech 1717 až 1720.
Václav Špaček pro pražské voršilky realizoval novostavbu jejich hradčanského kláštera v letech 1719 až 1721 a výstavbu kostela sv. Voršily po roce 1699 patrně podle návrhu Marca Antonia Canevalleho.
Roku 1737 Václav Špaček patrně uskutečnil stavební úpravy svých pražských novoměstských domů U Hožů čp. 1129/II,1223/II na Pořičí, U Štočků na Koňském trhu, čp. 835/II a také staroměstského domu U tří ořechů čp. 632/I v Týnské ulici.
Václav Špaček spolu se svým otcem Martinem patrně realizoval v Mělníce úpravy měšťanského domu roku 1716.
Pro Františka Karla Rudola Sweerts-Sporck realizoval Václav Špaček přestavbu zámku Nový Bernštejn po roce 1723.
Václav Špaček se patrně podílel na novostavbě kláštera Plasy podle projektu Jana Blažeje Santiniho v letech 1710 až 1740.
Pro Jana Jáchyma Pachtu zajistil Václav Špaček novostavbu kaple sv. Jana Nepomuckého ve Velkém Valtinově a přestavbu tamního zámeckého sídla po roce 1729.
Ve Staňkovicích realizoval Václav Špaček novostavbu kaple sv. Prokopa roku 1735 na objednávku tamní obce.
Václav Špaček se snad podílel též na přestavbě cisterciáckého kláštera na Zbraslavi v letech 1732 až 1740.
V Liběchově pro Jana Jáchyma Pachtu a Antonii Eusebii, rozenou ze Scheidlerů realizoval Václav Špaček přestavbu tamního zámku, kostela sv. Ducha a kostela sv. Havla v letech 1734 až 1738.
Václav Špaček realizoval pro pražské dominikány barokní úpravy staroměstského kostela sv. Jiljí v letech 1731 až 1734.
Snad se Václav Špaček podílel i na novostavbě kostela sv. Klimenta pro pražské jezuity v letech 1711 až 1715 a úpravách středního křídla Klemetina v letech 1722 až 1726.
Největšího počtu realizací však Václav Špaček dosáhl u Anny Marie Františky, velkovévodkyně Toskánské, manželky posledního člena rodu Medici. Anna Marie Františka pocházela z rodu Sasko-Lauenburského. Jako příslušnice rozrodu Wettinů byla vládnoucím Habsburkům zcela rovnocennou partnerkou. A tak i jednala. Ostatně její zakladatelské dílo hovoří samo za sebe. Václav Špaček realizoval pro velkovévodkyni novostavbu kostela sv. Jana Křtitele v Brenné v letech 1723 až 1726. Václav Špaček realizoval také novostavbu buštěhradského pivovaru roku 1718. V Býčkovicích Václav Špaček zajistil novostavbu fary po roce 1741 na náklady velkovévodkyně a její dcery, vévodkyně bavorské. V letech 1725 až 1729 uskutečnil Václav Šaček pro velkovévodkyni přestavbu kostela sv. Alžběty ve Cvikově.
Václav Špaček také realizoval přestavbu areálu čestínského zámku ve 20. a 30. letech 18. století pro velkovévodkyni.
Na přání Anny Marie Františky, velkovévodkyně Toskánské se Václav Špaček podílel na úpravách kláštera v Hájku roku 1737. Po roce 1724 Václav Špaček pro velkovévodkyni realizoval přestavbu dvora v Holousech. Poutní místo v Horní Polici s kostelem Panny Marie na popud Anny Marie Františky, velkovévodkyně Toskánské přestavěl v letech 1717 až 1731. Přestavbu tamního zámeckého sídla realizoval Václav Špaček v letech 1731 až 1734.
V Hořelicích realizoval Václav Špaček pro velkovévodkyni a její dceru, vévodkyni bavorskou přestavbu dvora, zámku a novostavbu kostela sv. Jana Křtitele v letech 1740 až 1743.
V Hostivicích realizoval Václav Špaček na přání velkovévodkyně novostavbu fary v letech 1734 až 1737, novostavbu zámecké kaple před rokem 1751, přestavbu kostela sv. Jakuba Většího v letech 1737 až 1738, novostavbu statue po roce 1740, přestavbu zámku v letech 1733 až 1734 a přestavbu sýpky a nových pokojů zámku roku 1736. Václav Špaček v Chlumíně realizoval přestavbu kostela sv. Máří Magdaleny v letech 1728 až 1734, novostavbu tamní fary roku 1728 a přestavbu tamního dvora se zámkem ve 20. a 30. letech 18. století.
V Ješíně na přání velkovévodkyně realizoval Václav Špaček novostavbu hostince před rokem 1731.
V Kácově Václav Špaček na pokyn Anny Marie Františky, velkovévodkyně Toskánské realizoval přestavbu kostela Panny Marie před rokem 1734, novostavbu tamního mostu roku 1735, novostavbu statue po roce 1729, přestavbu tamního zámku v letech 1726 až 1741, novostavbu tamní papírny v letech 1727 až 1729 a stavební úpravy marienthalské sklářské huti v letech 1731 až 1732.
V Podlešíně uskutečnil Václav Špaček na popud velkovévodkyně novostavbu hostince v letech 1724 až 1725.
V Lidicích realizoval Václav Špaček na přání Anny Marie Františky, velkovévodkyně Toskánské přestavbu kostela sv. Martina v letech 1726 až 1732 s úpravami, jež trvaly až do roku 1741.
V Mikovicích provedl Václav Špaček novostavbu statue roku 1735 podle pokynu velkovévodkyně Toskánské.
V Mileticích na pokyn velkovévodkyně realizoval Václav Špaček novostavbu areálu hospody v letech 1727 až 1729 a přestavbu dvora v letech 1731 až 1733.
V Olovnici uskutečnil Václav Špaček novostavbu sýpky a hospodářského dvora v letech 1723 až 1724 na přání velkovévodkyně.
Václav Špaček se podílel na realizaci novostavby zámku v Ploskovicích v letech 1716 až 1741. Patrně Václav Špaček podle pokynů velkovévodkyně Toskánské navrhl i kompletní urbanistický plán celého ploskovického komplexu. Ideově v něm navázal na urbanistické koncepce Jana Blažeje Santiniho a dalších mistrů urbanismu doby baroka. Konzultanty při řešení otázek výtavby areálu v Ploskovicích byli patrně Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferové. Václav Špaček realizoval novostavbu sousoší "Na černým" roku 1737 a novostavbu sousoší " Na jezách " v letech 1737 až 1738 ve spolupráci s dvorním sochařem velkovévodkyně Ondřejem Dubkem.
Ve Svádově realizoval Václav Špaček na přání velkovévodkyně novostavbu fary v letech 1729 až 1732 a novostavbu statue roku 1729.
Ve Svárově stavěl Václav Špaček novostavbu fary u kostela sv. Lukáše Evangelisty v letech 1736 až 1737.
Václav Špaček se v Tachlovicích na přání Anny Marie Františky, velkovévodkyně Toskánské a její dcery, vévodkyně bavorské podílel na přestavbě tamního dvora, na stavebních úpravách kostela sv. Jakuba Většího v letech 1740 až 1742.
Také pražské sídlo Anny Marie Františky, velkovévodkyně Toskánské - Toskánský palác - bylo na přání vznešené objednavatelky po r. 1718 stavebně upravováno Václavem Špačkem.
Ve Vrapicích se Václav Špaček podílel na přestavbě dvora roku 1725.
Severočeské sídlo velkovévodkyně - Zákupy - bylo upravováno podle pokynů majitelky. Patrně realizací byl pověřen opět Václav Špaček. Úpravy zámku probíhaly po roce 1718. Novostavbu jízdárny a úpravy dvora lze datovat do let 1725 až 1726. Přestavbu zákupského kostela sv. Fabiana a Šebestiána můžeme datovat do let 1729 až 1734.
Na pokyn velkovévodkyně realizoval Václav Špaček novostavbu hospodářského dvora v Zeměchách v letech 1725 až 1726 a další úpravy dvora uskutečnil roku 1736. Přestavbu tamního kostela sv. Jana Křtitele uskutečnil Václav Špaček v letech 1726 až 1730.
Ve Zvoleněvsi Václav Špaček přestavěl tamní dvůr roku 1736. Novostavbu fary realizoval Václav Špaček počátkem 40 let 18. století a přestavbu tamního kostela sv. Martina uskutečnil Václav Špaček v letech 1740, 1741 a 1745. V 30 a 40. letech 18. století Václav Špaček též realizoval přestavbu zámku ve Zvoleněvsi.
Na přání velkovévodkyně zajistil Václav Špaček novostavbu hospody v Žandově v letech 1726 až 1728.

Je zde však zaznamenána jen část údajů o jeho životě a díle. Máte-li informace pro doplnění údajů o životě a díle Václava Špačka, laskavě nám je pošlete na náš web.


Pro "artarchiv" zpracoval v Praze dne 19.12.2010 VT.
 

místo narození:
datum úmrtí:..
místo úmrtí:
obor: