Tiskový výstup informačního systému abART - osoba


 
Zpracovávám požadavek,
čekejte prosím ...
 

vpravo

Benda Jaroslav

* 27.4.1882 Praha (Česká republika (Czech Republic))
+ 12.1.1970 Praha (Česká republika (Czech Republic))
pedagog, grafik, malíř, typograf, ilustrátor, redaktor

osoba
vyhledávací lišta
podrobný filtr: umožňuje vyhledávání podle: místa narození, data úmrtí, místa úmrtí, oboru). Další vyhledávací pole mohou přidávána podle potřeb a požadavků.
- místo narození: pro vyhledávání místních rodáků (např. Kolín nebo i *brod)
datum úmrtí: ve tvaru den, měsíc, rok. Pole mohou být vyplněna libovolně (např. denní výročí - pole den 25 pole měsíc 12 , měsíční výročí - do pole měsíc 3, výročí roku - do pole roku 1956).
- místo úmrtí: pro vyhledávání osobností (např. Kolín nebo i *brod)
- obor: pro vyhledávání oboru osob (např. malířstí nebo i *vazba)
stav podrobného filtru (nastaven/není nastaven)
vyhledávací pole (mohou se kombinovat):
- příjmení: pro vyhledání všech příjmění osoby (např. Bočkayová-Omiliaková Klára - lze zadat jak bočkayo nebo i omili)
- jméno: pro vyhledání obou jmen (např. Karel Jaromír Erben - lze zadad jak karel nebo i jaromír)
- datum narození: ve tvaru den, měsíc, rok. Pole mohou být vyplněna libovolně (např. denní výročí - pole den 25 pole měsíc 12 , měsíční výročí - do pole měsíc 3, výročí roku - do pole roku 1956, kulatá a významné výročí - do pole rok ???0, nebo *5).
potvrzení výběru (ikona vyhledat nebo klávesa enter).
Zástupné znaky pro vyhledávání jsou * (pro více znaků) a ? (pro jeden znak).
Podrobný filtr není obsažen ve volné verzi abARTu!.
 
 
 
 
 
 
 
 
 
                         Hledej
Příjmení:  Jméno:  Datum narození: . .
Benda Jaroslav
Jaroslav Benda se narodil na konci dubna roku 1882 v Praze do rodiny kovolitce. Část dětství a mládí strávil s rodinou v Kutné Hoře, v prostředí, jež navždy předznamenalo jeho neutuchající zájem o umělecké památky. Již na základní škole překresloval práce slabších žáků a učil se vázat knihy a pracovat jako knihař. Obsáhlého klasického vzdělání se mu dostalo na akademickém gymnáziu v Praze, kde se učil latině a řečtině, řeckým a římským reáliím, mytologii, poezii, sochařství a architektuře. Mluvilo se zde hodně i o umění a mladý Benda se pomalu začal připravovat na studia na výtvarné škole. Po přijetí na Uměleckoprůmyslovou školu nastoupil do školy malíře a grafika Arnošta Hofbauera. Zde ho od počátku sledoval zvídavý student gymnázia Václav Vilém Štech, který poté patronoval jeho počáteční ilustrační a knižní práce. Bendova tvorba neunikla ani Janu Preislerovi, jenž ho při studiích aktu vybízel, aby pokračoval v grafické činnosti. Téměř osudové bylo pak setkání s Janem Kotěrou. Tehdejší ozdoba profesorského sboru přenechala dvacetiletému Bendovi zakázku u nakladatele Jana Laichrta. Benda ve spolupráci s Laichrtovým nakladatelstvím setrval přes šedesát následujících let. Na jaře 1904 přestoupil Benda na Akademii výtvarných umění. Kromě Bohumila Kubišty, Vincence Beneše, Emila Filly, Zdeňka Kratochvíla, Václava Špály a Antonína Procházky zde poznává sedmnáctiletého Vratislava H. Brunnera, s nímž ho bude pojit pevné přátelství příštích dvacet pět let, až do jeho předčasné smrti. K dvojici se brzy připojil i František Kysela a všichni tři společně pracovali na sbírce Knih dobrých autorů, které vydávala Kamila Neumannová. Trojice Benda, Brunner a Kysela vybavovali svazky sazbou, dřevoryty a obálkami. Čtyři roky od nástupu na Akademii přijal Benda od Jana Štence zakázku pro SVU Mánes. Nečekanou náhodou se zúčastnil schůze výboru a okamžitě byl Maxem Švabinským zvolen jeho členem. Příštích třináct let zasedal ve výboru; sedm z těchto let pracoval též jako jednatel spolku. Konec první světové války znamenal zánik rakouského mocnářství a vznik Československa. Nová republika potřebovala stanovit a vytvořit československé symboly a edice. Bendovy návrhy byly postupně použity při tvorbě známek a peněz (pětikoruna a dvacetikoruna). S Otakarem Španielem zpracovali velký, střední a malý znak republiky. V knižní tvorbě se omezuje na výrazné viněty nebo iniciálky, většinou dřevorytové. V té době začal Benda také učit. Nejprve na střední škole vyučoval kreslení, poté nastoupil jako profesor na svou alma mater na Uměleckoprůmyslovou školu. Na UPŠ přišel v roce 1920 a stal se vedoucím všeobecné školy pro figurální a ornamentální kreslení a výuku písma. O šest let později se ujal vedení speciální školy pro kresbu a malbu a konečně roku 1936 mu byla svěřena speciální škola pro užitou grafiku, knižní umění a propagaci. Vedle Bendy vedli na UPŠ své školy také jeho blízcí přátelé Brunner a Kysela. Sám Benda spolupráci mezi školami charakterizoval jako nadšená a pracovitá bratrstva žáků, která zůstávala ohnisky přátelství a sympatií. Společně silně ovlivnili generaci svých studentů, ať už se jednalo o monumentální tvorbu anebo knižní realizace. Cyril Bouda, Karel Svolinský, Adolf Zábranský studovali u Kysely, Jan Bauch a Josef Kaplický u Brunnera, Antonín Pospíšil, Antonín Strnadel a Jiří Trnka v Bendově atelieru. Na této úrovni zakládali i svou vlastní práci a všichni tři společně pracovali i na mozaikách, gobelínech a na barevných oknech. Vedle pedagogické činnosti se Benda i nadále věnoval knižní grafice. Trio Benda, Brunner a Kysela se sešlo nad knihami Nové edice. Písmo a úprava obálek tehdy znovu nabyly funkce výtvarného doprovodu textu, umocnil se řád plochy a její vyváženost i půvab informačního znaku jako prostředku lidské komunikace. Bez těchto výtvarných hodnot by nebyl učiněn pokrok ve výtvarném vývoji, který v tehdejší době stavěl českou knihu na roveň s nejlepší světovou produkcí. Druhá světová válka přerušila všechny kulturní spoje. Posluchače, kterým hrozilo povolání do Třetí říše, ukryl Benda do atelieru kresleného filmu. Doufal, že po porážce Německa a obnově výtvarné činnosti bude moci zřídit školu pro kreslený a vědecký film. Soustředěnou činností vypracoval barevné scénáře pro Tylova Strakonického dudáka a Gogolův Štědrý večer a snímkové scénáře pro filmy Josef Mánes, Mikoláš Aleš a Josef Myslbek i ilustrace k Aloisu Jiráskovi. Nebojácnost ředitele textilního koncernu vedla ke zpracování filmu Divy krásy. Mezi Bendovy studenty kresleného filmu patřili kromě Trnky a Strnadela ještě Jaroslav Šváb a Zdenek Seydl. Roku 1941 byli však Benda s Kyselou na německý nátlak nuceni UPŠ opustit. Ve třicátých letech pokračoval Benda ve spolupráci s nakladatelstvím Františka Laichtera, která se omezuje na dílčí práce, obálky a vazby. Po nuceném odchodu z UPŠ tato spolupráce zesiluje a vrcholu dosahuje v letech 1945–1948, kdy Benda vytváří řadu obálek ke spisům antických filozofů i dílům české náboženské reformace. V této činnosti pokračuje i po roce 1948 v nakladatelství Komenium a Kalich. Obálky zdobí psaným i kresleným písmem. Písmová tvorba se stala Bendovým celoživotním údělem. Na UPŠ vyučoval mimo jiné i kaligrafii. Jako výsledek své pedagogické práce vydal v Berlíně sborník Písmo a nápis (1931) s návodem užití vhodných per pro jednotlivé typy písma. Uplatňuje se také samostatně v provedeném návrhu nového typy romany, italiky a grotesky, k němuž byl vyzván v roce 1959 Českým komitétem pro krásné knižní písmo. O to samé se pokoušel již v roce 1936, kdy zaslal do londýnské firmy Stanley Morison návrhy pro novou sazbu. Při bombardování města byly ale všechny materiály zničeny. Teprve tento poslední úkol umožnil Bendovi vytvořit nové písmo, které na začátku šedesátých let ve třech letech provedl, vyzkoušel a konzultoval v Drážďanech. Jeho litery romany a italiky mají základní diferencovanost, plynoucí z nepravidelného střídání úzkých a širokých tvarů, přímek i oválů, které tak celému textu vtiskují nápadný obrazový rytmus. Svým novým tvarováním pro sázecí stroj chtěl dát sázenému textu a titulovým stupňům výraznou svěžest, jež by čtenáři pomáhala, zbavovala ho únavy a zabraňovala pocitu nudy z jednotvárnosti opakovaných znaků. Vytvořen v redakci české, slovenské, polské a lužickosrbské je tento nový druh Bendova písma schopen odpovědět na potřeby v kulturní oblasti slovanských národů, které píší latinkou. Bendova tvorba v oblasti knižní grafiky do sebe vstřebávala podněty doby (například secese, kubismu a purismu), ale přitom až do konce zůstávala věrna autorovým východiskům.

Bibliografie:
Jaroslav Benda: Léta s umělci, Praha 1969.
Jaroslav Benda: O letech práce a přátelství, Praha 1962.
Jaroslav Benda: Písmo a nápis: výklad a ukázky práce písmové, Praha 1931.
Luboš Hlaváček: Průkopník knižní grafiky, in: Knižní kultura, 1964, s. 371–376.
Josef Javůrek: Knižní tvůrci v druhém desetiletí našeho století: výtvarníci Nové edice, in: Print and Publishing 6, 1997, s. 44–47.
Josef Javůrek: Typografické úsilí Jaroslava Bendy, in: Typografia 103, 2000, s. 16–17.
V. V. Štech: Jaroslav Benda a výchova užitou grafikou, Praha.
Jaroslav Benda: Návrh nového českého znaku, 20. léta, zdroj: Jaroslav Benda: O letech práce a přátelství, Praha 1962.

Hlavní údaje:
1920–1951 všeobecná škola pro figurální a ornamentální kreslení a výuku písma / speciální škola pro kresbu a malbu / speciální škola pro užitou grafiku, knižní umění a propagaci
1926–1928, 1930–1932 rektor UPŠ
1882 27. 4. narozen v Praze do rodiny kovolitce.
1901 studium na Uměleckoprůmyslové škole v atelieru profesora Arnošta Hofbauera.
1902 přebírá práci po Janu Kotěrovi pro nakladatele Jana Laichrta.
1904 přechod na Akademii výtvarných umění, seznamuje se s Vratislavem Hugo Brunnerem.
1907-1912 redigoval časopis Světozor
1908 vyzván Janem Štencem ke spolupráci s SVU Mánes na časopise pro architekturu Styl; na
návrh Maxe Švabinského se stává členem spolku, dalších třináct let zasedá ve výboru a
sedm let vykonával funkci jednatele.
1920–1951 profesorem na Uměleckoprůmyslové škole, vedoucí všeobecné školy pro
figurální a ornamentální kreslení a výuka písma a ornamentálního a figurálního kreslení na
všeobecných školách.
1926 vedoucí speciální školy pro kresbu a malbu.
1926–1928 rektor Uměleckoprůmyslové školy (znovu zvolen pro léta 1932–1934).
1931 zhotovuje mozaiku pro budovu bývalého ministerstva pošt v Jindřišské ulici v Praze.
1931 vydává v Berlíně česky psanou studii Písmo a nápis.
1935–1937 vytváří leptaná vrstvená skla pro pohřební kapli J. A. Komenského v nizozemském
Naardenu.
1936 zasílá do londýnské firmy Stanley Morison návrhy pro novou sazbu; při bombardování
města jsou materiály zničeny.
1936 vedoucí všeobecné speciální školy pro užitou grafiku, knižní umění a propagaci.
1941 společně s Františkem Kyselou je po vydání německého rozkazu nucen opustit
Uměleckoprůmyslovou školu.
1961 realizuje v Drážďanech nové typy romany a italiky přizpůsobené českému pravopisu.
1970 12. 1. umírá v Praze ve věku nedožitých 88 let.

 

místo narození:
datum úmrtí:..
místo úmrtí:
obor: