Tiskový výstup informačního systému abART - osoba


 
Zpracovávám požadavek,
čekejte prosím ...
 

 

Fischer Georg

* 15.12.1768 Vídeň (Wien) (Rakousko (Austria))
+ 9.10.1828 Praha (Česká republika (Czech Republic))
architekt, pedagog, stavitel, urbanista

osoba
vyhledávací lišta
podrobný filtr: umožňuje vyhledávání podle: místa narození, data úmrtí, místa úmrtí, oboru). Další vyhledávací pole mohou přidávána podle potřeb a požadavků.
- místo narození: pro vyhledávání místních rodáků (např. Kolín nebo i *brod)
datum úmrtí: ve tvaru den, měsíc, rok. Pole mohou být vyplněna libovolně (např. denní výročí - pole den 25 pole měsíc 12 , měsíční výročí - do pole měsíc 3, výročí roku - do pole roku 1956).
- místo úmrtí: pro vyhledávání osobností (např. Kolín nebo i *brod)
- obor: pro vyhledávání oboru osob (např. malířstí nebo i *vazba)
stav podrobného filtru (nastaven/není nastaven)
vyhledávací pole (mohou se kombinovat):
- příjmení: pro vyhledání všech příjmění osoby (např. Bočkayová-Omiliaková Klára - lze zadat jak bočkayo nebo i omili)
- jméno: pro vyhledání obou jmen (např. Karel Jaromír Erben - lze zadad jak karel nebo i jaromír)
- datum narození: ve tvaru den, měsíc, rok. Pole mohou být vyplněna libovolně (např. denní výročí - pole den 25 pole měsíc 12 , měsíční výročí - do pole měsíc 3, výročí roku - do pole roku 1956, kulatá a významné výročí - do pole rok ???0, nebo *5).
potvrzení výběru (ikona vyhledat nebo klávesa enter).
Zástupné znaky pro vyhledávání jsou * (pro více znaků) a ? (pro jeden znak).
Podrobný filtr není obsažen ve volné verzi abARTu!.
 
 
 
 
 
 
 
 
 
                         Hledej
Příjmení:  Jméno:  Datum narození: . .
Fischer Georg
Georg Fischer. Architekt. Stavební inženýr. Pedagog. Urbanista. C. k. rada.

Otcem Georga Fischera je Joseph Vincenz Fischer (3.4. 1729 - 26.10.1810), malíř, architekt a pedagog na vídeňské škole architektury, kde učil ornamentiku, optiku a perspektivu architektury. Pocházel z Bavorska. Matkou Valerie.
Studia na vídeňské Akademii der bildenden Künste. Během studií několikrát chválen za studijní výsledky. Získal též Grand Prix vídeňské Akademie. Je zajímavé, že Georg Fischer již během svých studií často suploval přednášky o architektuře za svého otce, jehož volaly povinnosti výkonu jeho dalších funkcí. Osvojil si tím vlídný, pozitivní přístup ke studentům architektury, jež později uplatňoval na Královském stavovském polytechnickém institutu v Praze. Od r. 1785 kresličem u c.k. generálního dvorního stavebního ředitelství ve Vídni. 1788 účetním důstojníkem stavebního ředitelství Innsbruck. Po dva roky řídil stavby pozemní i vodní v okruhu působnosti. Vykonával tak činnost za ředitele tohoto úřadu, jenž byl jmenován až r. 1790. 1792 se vrací do Vídně na tamní c.k. generální dvorní stavební ředitelství. 1796 přechází Georg Fischer na stavební ředitelství v Praze. V l. 1797-1798 se Georgu Fischerovi podařilo stavebně registrovat a následně pronajmout všechny budovy, náležející armádě monarchie. Získal za tuto činnost pochvalu z nejvyšších míst monarchie, remuneraci a r. 1803 prodloužení další služby na stavebním ředitelství od zemských stavů.1800, 1803 konkurs na místo pedagoga architektury pražské polytechniky. Zásluhou Františka Josefa Gerstnera, Jana Rudolfa Chotka z Chotkova a Vojnína, Jindřicha z Rottenhannu, Josefa Matyáše z Thunu a dalších získal Georg Fischer možnost vzdělávat nastupující technickou inteligenci na právě se ustavující pražské stavovské polytechnice. Titul profesor udělen dvorním dekretem z 17. 5. 1803. Na Královské stavovském polytechnickém institutu začal působit od roku 1806 a vychoval řadu nadějných a úspěšných architektů a stavitelů. Během onemocnění jej zastupoval v období od 1. 7. 1827 do 31. 5. 1828 Anton Wach. Fischerovým nástupcem se po smrti pana profesora stal Václav Antonín Kraus. Georg Fischer však vedle pedagogické činnosti se i nadále věnoval řízení stavebních prací v naší zemi. Za své zásluhy o vysokou úroveň tehdejšího stavitelství byl roku 1811 jmenován stavebním ředitelem. Roku 1812 odmítl Georg Fischer lákavou nabídku místa dvorního stavebního rady ve Vídni z rodinných důvodů. Je obdivuhodné, jak dokázal zvládávat a skloubit obě časově náročné činnosti ve prospěch stavitelství a architektury českých zemí. Za své nesporné zásluhy byl roku 1819 vyznamenám titulem c. k. rada. Vedle pracovních a pedagogických úspěchů měl Georg Fischer i obyčejné štěstí rodinného zázemí, tak potřebného pro jeho tvůrčí činnost. Oženil se s Terezií Meckelovou. 4.9. 1806 se jim narodil syn Jan Nepomuk. Profesor Fischer pěstoval u svých žáků umělecké a technické zaměření. Soustřeďoval se na koexistenci estetické a technické výchovy. To se také pozitivně odrazilo v činnosti jeho žáků. K těm náležejí např. Václav Alois Kraus, suplující po smrti pana profesora výuku stavitelství na polytechnice, Antonín Arche, arcibiskupský stavební rada, Josef Seifert, Karel Wiesenfeld, pokračovatel ve výuce stavitelství podle zásad prof. Fischera v l. 1838-1864, Josef Bouffleur, Franz Escherisch, Vincenc Gruber a Jan Filip Joendl, abychom uvedli alespoň ty nejznámější. Postrádáme však jeho činnost publikační, prezentaci jeho myšlenek, idejí, koncepcí. Profesor Fischer si byl vědom, že by měl též publikovat své názory, představy, koncepce architektury a stavitelství. Sám tuto skutečnost omluvil roku 1819 slovy: " Okolnost, že nejvyšší zemská místa stále nařizovala moji spolupráci při všech důležitých stavbách, mi znemožnila, abych také na literárním poli něco vykonal pro stavitelské umění. Lichotím si však, že náhodná literární zásluha byla vyvážena mnohonásobným užitkem, který jsem státu přinášel svou pomocí při všech hlavních stavebních podnicích země. Snažil jsem se stále využívat cenných zkušeností z praxe při svém vyučování a tím mnohem více přispět k výchově svých žáků. "

Dílo:

Děčín.
Nejisté zůstává autorství klasicistních budov v Teplické ul. č. 15 a č.45. Teplická č. 15 patrně z 1. čtvrti 19.stol. Dvoupatrová budova se středním rizalitem, rustikovaným přízemím a obdélnými okny s nadokenními rozetami. Okna v prvním patře mají rovnou římsu a okna ve druhém patře parapetní římsu. Trojdílné okno se střední částí půlkruhově zakončenou. Nad rizalitem zubořezová římsa. Místnosti přízemí sklenuty valenými klenbami s lunetami. Teplická č. 45 je také z 1. třetiny 19. stol. Jednopatrový dům se středním rizalitem a trojúhelníkovým štítem se zubořezem. Lze předpokládat, že by autorem projektu výše zmíněných budov mohl být i Georg Fischer či někdo z jeho žáků, ovlivněných estetickým a technickým pojetím architektury 1. třetiny 19. stol. podle Georga Fischera. Georg Fischer se dobře znal s Thuny, majiteli děčínského panství.

Jemniště
Starý zámek, trojkřídlý, původně renesanční tvrz. Úpravy ve formě první fáze klasicismu uskutečněny pro Jindřicha Rottenhanna, manžela Gabriely Černínové z Chudenic. Snad se na těchto úpravách podílel i Georg Fischer spolu se svým otcem Josefem Vincencem, kteří se znali s tehdejšími majiteli Jemniště. Nový zámek, postavený podle projektu Františka Maximiliána Kaňky byl upravován po ničivém požáru r. 1754. Snad úprava některých interiérů kol r. 1800 svěřena Georgu Fischerovi. Je možné, že Georg Fischer navrhl i úpravy kaple-hrobky, postavené kol r. 1652, jejíž nynější vzhled je ve formě romantizující gotiky. Totéž se týká i kapličky-zvonice. Další, již pseudogotické výtvarné architektonické články vytvořeny kol r. 1860. Další úpravy v komplexu uskutečněny pro Isabelu z Rottenhannu a její sestru Gabrielu, dcery Jindřicha z Rottenhannu a Gabriely Černínové z Chudenic. Manželem Isabely Jan Nepomuk Chotek a druhým manželem Gabriely Jiří Buquoy, majitel Jemniště v l.1829-1836.

Nové Dvory
hrobka Chotků. empír. Realizoval Jan Filip Joendl. Kubus se dvěma vestavěnými dórskými sloupy po stranách portálu. Interiér sklenut kopulí. Litinový kříž a svícny. Snad podle návrhu Jiřího Fischera. Zámecká kaple sv. Martina, empír. úprava. Sklenuta na rákos. Zděná kruchta na oblouku. Projekt Georga Fischera. Realizoval Jan Filip Joendl. Dům lékaře. Empír. Projekt Georga Fischera. Realizoval Jan Filip Joendl. Na vrchu Kamajka poblíž Nových Dvorů patrně podle návrhu prof. Fischera byl postaven letohrádek v tzv. maurském stylu. Letohrádek nazval hrabě Jan Rudolf Chotek "Wilhelminhügel" podle jména jeho dobré známe, hraběnky Vilemíny z Thunu, rozené Lichnovské. Je to jedna z prvních staveb tzv. romatismu v dějinách naší architektury v Čechách. Tento letohrádek je zpodobněn např. na kresbě Luisy Chotkové z Chotkova a Vojnína, provdané r. 1802 za Karla Josefa Clary-Aldringen.

Zámek Kačina.
Postaven v l.1802-1822. Stavebníkem Jan Rudolf Chotek. Architektem Christian Friedrich Schuricht. Stavěl Georg Fischer. Stavební dohled Jan Filip Joendl. Významné dílo empíru. Reliéfní výzdoba alegoriemi a mytologiemi od A. Schrotta a Václava Prachnera z l. 1827-1830 podle návrhů malíře Josefa Berglera. Obdélný taneční sál. Slavostní kruhová síň., sklenutá kupolí s lucernou na iluzivních pilastrech malovaných.. Polosegmentová přízemní křídla o 20 osách., s toskánským sloupovým ochozem na vnitřní straně. Budova knihovny. Budova divadla s kaplí (nedostavěno). Stavbu zámku Kačina řídil přímo prof. Fischer v l. 1806-1807. Pak úlohu stavitele převzal Fischerův žák Jan Filip Joendl, jehož krátce před dokončením výstavby zámeckého komplexu vystřídal další Fischerův žák a to Antonín Arche. Pan profesor měl však stále dohled nad realizací výstavby tohoto skvostu naší architektury počátku 19. století. Budovu zámku architektonicky doplňovaly drobné architektury jako Templ, bažantnice, již zmíněný "Wilhelminhügel" na vrchu Kamajka a letohrádek "Sidonienhaus" v Radvančickém lese, nazvaný na počest manželky stavebníka, hraběnky Sidonie, rozené Clary-Aldringen. Georg Fischer patrně navrh i další architektonické solitéry, umístěné v rozlehlém zámeckém parku jako Švýcarský dům, poustevna, uhlířská a rybářská chatrč, kaple s hodinami a zvonem, americká bylinárna, anglický dům, dům s kulečníkem a chrámek Noci. Také umělý vodopád byl patrně vybudován podle projektu pana profesora Fischera. Mezi již zmizelé architektonické solitéry náleží i letohrádek Húčadla. Název podle hukotu vody, tekoucím v umělém korytě v podzemí tohoto letohrádku.

Praha
Romantizující úprava tzv. místodržitelského letohrádku čili horního letohrádku v Královské oboře čp. 56. Realizace: Ignác Alois Palliardi, Jan Filip Joendl. Prof. Fischer ponechal všechny výzdobné architektonické a jiné prvky předchozích stavebních úprav horního letohrádku z l.1495-1503 ve stylu pozdní vladislavské gotiky a úpravy z r. 1594 doby císaře a krále Rudolfa II.( lodžie). Tento letohrádek byl patrně nástupcem loveckého hrádku z doby krále Václava I. a královny Kunhuty Štaufské. Romantizující úpravy realizovány v l.1805-1811 Georgem Fisherem a Janem Filipem Joendlem. Sochařskou výzdobu zajistili Ignác Michal Platzer a Josef Kranner. Malířskou výzdobu interiérů provedl Josef Navrátil. Ve stejném romatizujícím pojetí upraveno sousedící hospodářské stavení, jež získalo romantizující novogotickou fasádu, stejnou jako sousední letohrádek, v l. 1805-1811. Změnou jen zrušení lodžií z doby úprav r. 1594, jak to dosvědčuje i malířský pohled na horní letohrádek od Antonína Pucherny. Georg Fischer zanechal na původních místech i relikty předchozích úprav letohrádku. Tímto přístupem k historii památky napomohl pozdějším badatelům určit místo horního letohrádku ve vývoji naší architektury. Přístup hodný následování. Svatováclavský seminář v Husově ul. čp.240/I. Realizace František Zelinka v l. 1804-1805. Přestavba celnice čp.3,1037/II. Jedná se o úpravu bývalého kostela Neposvrněného početí Panny Marie. Raně barokní sálová stavba (snad Giovanni Domenico Orsi nebo Carlo Lurago) z l. 1652-1659. Empírová úprava z l. 1808,1811 podle projektu Georga Fischera. Ten se nechal inspirovat stavbou berlínské Staré mincovny od Heinricha Gentze. Plastickou výzdobu pražské celnice zajistil František Xaver Lederer.Přestavba kláštera irských františkánů u Hybernů. Projekt Georga Fischera realizoval Jan Zobel 1808-1813. Pozdně klasicistní kostel sv. Kříže na Příkopě. Projekt Georga Fischera v l. 1816-1824 realizoval Heinrich Hausknecht. Sakrální sálová stavba je součástí areálu novoměstských piaristů při jejich novoměstské koleji, čp.892/II a gymnaziu čp.856(/II. Obě uvedené budovy byly též upraveny podle projektu Georga Fischera. Dvoukřídlý Chotkovský dům na Malé Straně, Hellichova ul. čp.458/III, " U zlatého pelikána". Postaven pro hraběte Karla Chotka kol r. 1840. Realizátor stavby Jan Filip Joendl zde opět využil projektu svého učitele Georga Fischera. Georg Fischer projektoval též úpravy interiérů pražského sídla Chotků v domě U zlatého melounu v Michalské ul. čp.432/I. na podnět hraběte Jana Rudolfa Chotka. Kostel sv. Gottharda v Bubenči. Klasicistní kostel, vystavěný na místě svého středověkého předchůdce. Stavitelem byl Matěj Šmaha. Další úpravy kostela realizoval Josef Zobel r. 1809. Tento klasicistní kostel byl realizován patrně podle projektu Georga Fischera. Georg Fischer je snad také autorem či spoluautorem projektu zámečku Sluncová v ul. U Sluncové čp. 64. Fasáda je pozdně klasicistní. Zámeček má patrně starší jádro. Drobný portikus s balkónem je z doby kol pol. 19. stol. Projekt patrně souvisel s celkovou urbanistickou koncepcí Karlína, vypracované Georgem Fischerem. Georg Fischer je i autorem projektu klasicistního dvouposchoďového domu v Kollarově ul. čp.171/16. Realizoval A. Helmich r. 1842. Urbanistická koncepce Karlína z r. 1816 je též dílem Georga Fischera. Cibulka čp. 118. Georg Fischer je patrně i autorem urbanistické koncepce usedlosti Cibulka. Celý areál dal v l. 1817-1826 upravit bývalý pasovský biskup Leopold Leonard z Thun-Hohensteina. Georg Fischer je patrně i autorem návrhů umístění a zpracování jednotlivých architektur a soch. Jádrem komplexu je empírový zámeček. Kolem ústředního dvora jsou umístěny patrové obytné budovy s balkóny a hranolovou vížkou.. V ose hlavního vchodu situována půlkruhová vyhlídková terasa se sochami Číňanů a toskánský sloup jako upomínka na návštěvu císaře Františka I. r. 1824. Také umělá zřícenina středověkého hrádku s vyhlídkovou věží a tzv. Dantovým peklem, pseudogotická hájovna a další půvabné solitéry slouží jako doklad představivosti a hravosti objednavatele uměleckého ztvárnění romantické úpravy usedlosti a jejího realizátora. A tím nad jiné povolanější byl Georg Fischer, proslulý též svými přátelskými vztahy s čelnými představiteli tehdejší aristokracie. Klamovka čp. 154. Georg Fischer je snad i autorem návrhu altánu usedlosti Klamovka, ztvárněném v duchu romantizující gotiky z období mezi l. 1800 - 1820. Georg Fischer navrhl tento altán v duchu romantizující gotiky jako projev vděku Karlu Josefu z Clam-Martinic, v l. 1820-1824 nejvyššímu kancléři království Českého, a jeho synům Karlu Janovi a Jindřichovi. Georg Fischer je snad také autorem projektu pavilonu svobodných zednářů v ul. Na viničních horách 3, u čp. 1164. Původní barokní domek, pobořený r. 1744 byl upravován po r. 1788. Po r. 1800 klasicistně upraven pro potřeby svobodných zednářů. Jednopatrový hranolový objekt s rovnou střechou je situován do svahu. Ke zvýšenému přízemí vede dvouramenné schodiště v půdorysu zalomené. V patře je malá terasa, nesená jedinou arkádou. Projekt pavilonu lze chápat jako projev sympatií Georga Fischera kulturním a společenským idejím části šlechty, podporující kulturní a hospodářských rozmach naší vlasti té doby.

Karlovy Vary
Pramen Hygieie v Karlových Varech 1817, zastřešení. Snad podle návrhu Georga Fischera. Klasicistní Poštovní dvůr z r. 1781, upravovaný empírově kol r. 1810 a jeho západní křídlo upravované r. 1818 náleží pravděpodobně k realizovaným návrhům Georga Fischera. Snad i kolonáda z r. 1811, předchůdkyně Mlýnské kolonády stavěna podle návrhu Georga Fischera. Předchůdkyně Vřídelní kolonády s lázeňskou budovou stavěna podle návrhu Josefa Esche, jednoho z žáků Georga Fischera. Snad i zde měl prof. Fischer svůj podíl na uměleckém ztvárnění architektury, vytvořené před r. 1826. Snad se Georga Fischer podílel i na stavbě altánu vévodkyně Dorothey Kurland-Semgallen z doby po r. 1791 u hotelu Imperiál, na empírovém altánu lorda Findlatera z r. 1801 a empírové tzv. Lützowově vile z 1. třetiny 19. stol. a na Findlaterově obelisku v lese mezi vrchy Dianou a Jelením skokem. Georg Fischer je patrně i autorem návrhu renovace pivovarské pumpy u Českého sálu. Dílo dokončeno r. 1804. Zadavatel byl hrabě Jan Rudolf Chotek z Chotkova a Vojnína. Stavitele neogotické verze byl ing. Wenzel Stohr.

Mariánské Lázně
Urbanistické řešení Mariánských Lázní, spolu se zahradním arch. Václavem Skalníkem 1818-1820 a stavitelem Antonem Turnerem. 1818 plán zastavění od Georga Fischera. Anglický park od Václava Skalníka r. 1817. Patrně pro některé níže uvedené stavby dodal pan profesor Fischer podklady pro jejich architektonické ztvárnění. Pavilón na Křížovým pramenem. Empírová pseudojónská stavba. Návrh Antona Turnera z r. 1818-1826. Železobetonová kopie z l. 1911-1912. Starší kolonáda z r. 1826 nahrazena 1889 pseudobarokní železnou konstrukcí. Horní kolonáda z pol. 19.stol.. Pavilón Rudolfova, Karolinina a Ferdinandova pramene. Původní kruhový pavilon z r. 1811. Nově zřízen 1823. Pavilón od J. Esche z r. 1827. Nad Ambožovým pramenem 1812 empírový pavilon, 1826 novogotická stavba, zbořeno 1926. Lesní pramen, původně postaven 1840. Klasicistní vzhled podle F. Zicklera z r. 1869. Dům U zlatého hroznu,č.10, 1818.Nárožní, dvoupatrový, v patře 2 balkony. Nároží ploše bosováno. Nad portálem pamětní deska s reliéfem postav Goethových. Dům Zlatý kříž, č. 13, dvoupatrový, s měkkým středním rizalitem s trojúhelníkovým štítem. Lázeňská budova z r. 1807 jednopatrová, 1810, 1819 rozšiřována. 1827 nový dům podle Josefa Esche. Kostel Nanebevzetí Panny Marie, novobyzantský, 1844-1848 J. G. Guthenson z Mnichova. Stavitel Anton Turner.

Veltrusy
Anglický park založen kol r. 1785 na popud zahradníka Richarda van der Schott. Klasicistní a antikizující pavilónky stavěl stavitel Matyáš Hummel patrně podle návrhu Georga Fischera, který se znal s tehdejším majitelem panství Janem Rudolfem Chotkem. Mezi tyto pozoruhodné architektury náležejí Laudonův pavilón z l. 1792-1797, chrámek "přátel venkova a zahrad" z l. 1792-1794. dórský chrámek z l. 1811, 1842-1843, egyptský kabinet z l. 1816-1819, egyptský most se sfingou z r. 1820, čínská bažantnice z l. 1792-1796, empírový pavilón královny Marie Terezie z l.1811-1813 a Červený mlýn z r. 1795 ve stylu romantizující gotiky, empírová brána parku z l. 1845-1846. Patrně se Georg Fischer podílel na jejich realizaci buď jako autor návrhu či alespoň jako konzultant jejich realizátorů, jeho žáků. Snad Georg Fischer ovlivnil i dílo arch. Jindřicha Kocha, patrně autora projektu hrobní kaple Ferdinanda Kinského z l. 1832-1835.

Žehušice
Zámek z r. 1679 podle projektu Francesca Carattiho. Stavebníkem tehdy Michal Osvald Thun. Kol r. 1826 empírové úpravy zámku. Snad podle projektu Georga Fischera, jenž se dobře znal s tehdejším majitelem panství Josefem Matyášem Thunem. Kostel sv. Marka, postavený kol r. 1760. Úpravy klasicistního rázu kol r. 1800. Hlavní oltář je malovaná klasicistní architektura. Zvonice na hřbitově je ve stylu romantizující gotiky z doby ko r. 1800. Snad též podle návrhu Georga Fischera, známého Josefa Matyáše Thuna.


Je zde však zaznamenána jen část údajů o jeho životě a díle. Máte-li informace pro doplnění údajů o životě a díle prof. Georga Fischera, laskavě nám je pošlete na náš web.


Pro "artarchiv" zpracoval VT v Praze dne 8.1. 2011.
 

místo narození:
datum úmrtí:..
místo úmrtí:
obor: